Podnikatelská abeceda: odbornost

Jak se stát profesionálem ve svém oboru. Na jaké chyby si dávat v začátcích pozor.

Odbornost znamená, že rozumíte svému oboru více než váš zákazník a dokážete mu dostatečně odborně pomoci. Získávání znalostí znamená neustálé sebevzdělávání, ať už praxí nebo skrze různá školení, kurzy, odbornou literaturu a další zdroje.

Podnikatel by měl také zvážit, zdali je například vhodné nabízet mentorování, koučování a byznysové konzultace v případě, že nemá dostatečnou životní zkušenost nebo dokonce praktické znalosti koučovacích principů.

Jak řešit odbornost, když v oboru začínáte?

Příklad: baví vás nějaká konkrétní činnost. Začnete tedy tuto činnost nabízet potenciálním zákazníkům. Ti však nemusí vždy poznat, že jste teprve na začátku a učíte se to.

Svojí nezkušenost můžete promítnout do nižších cen. Je však počítat s tím, že s nízkými mi se vám mohou ozývat problémoví zákazníci. Naopak při vysokých cenách vaši klienti mohou častěji rozporovat poskytnutou kvalitu. Setkat se rovněž můžete s někdy oprávněnou kritikou ze strany zkušenějších kolegů.

Další možností je úzká spolupráce s nějakým zkušenějším kolegou. Ten může působit jako váš mentor a díky tomu vás postupně rozvíjet. Můžete s ním také probírat složitější situace. Jako vhodná náhrada dnes může posloužit také umělá inteligence. Stačí jí zadat příkaz "jednej jako zkušený specialista s více než 20 lety zkušeností v oboru XY" a poté položit otázky nebo popsat řešenou situaci. Odpovědi pak můžete ověřit skrze doplňující požadavek: "prověř rizika předchozí odpovědi". Stejně tak si můžete vytvořit návyk a všechny věci průběžně ověřovat ve vyhledávačích nebo nahlížet do odborné literatury.

Příklad: neznalostí způsobíte zákazníkovi škodu.

Kdo se prohlásí za odborníka a poskytne zákazníkovi radu nebo neúplnou informaci, ručí za případnou škodu. Takový případ posuzoval Ústavní soud. Řešením mohou představovat smlouvy, písemné potvrzování důležitých kroků a samozřejmě minimalizace rizik. Hodně pomůže i celková opatrnost podnikatele: berte jen takové zakázky, které opravdu dokážete odbavit v dostatečné kvalitě.

Příklad: přehnané sebevědomí vs. chybějící znalosti

Přehnané sebevědomí (odborně: efekt nadměrné sebedůvěry; overconfidence effect, overconfidence bias; někdy též Dunning-Krugerův efekt) může způsobit nadhodnocení svých schopností, vyhlídek a šance na úspěch. Podle výzkumů se tento efekt projevuje hlavně v tématech, v nichž se lidé považují za odborníky.

Vede to k situacím, kdy jako začínající odborníci považujete svůj postup za nejlepší. Nevidíte případné chyby, ani si je neuvědomujete. Svým nevhodným postupem však můžete zákazníka poškodit. Předcházet tomu můžete pravdivým posouzením vašich znalostí, selským rozumem a některými návyky z oblasti osobního rozvoje. Ostatně řecký filozof Sókratés údajně prohlásil: „Vím, že nic nevím“.

Příklad: nízké sebevědomí

V začátcích vás naopak může poškodit i nízké sebevědomí. Můžete mít neustálé pochybnosti nebo se dokonce i zbytečně brzdit jen kvůli tomu, abyste neudělali odbornou chybu. Minimalizujte rizika a smiřte se s tím, že chyby k životu patří. Důležité je, abyste se z nich poučili.

Specialista vs generalista

S odborností úzce souvisí i rozhodnutí, zdali se budete zaměřovat jen na jednu nebo malý počet oblastí / oborů (specialista) nebo naopak budete mít přesah (generalista). Příkladem specialisty v marketingu může být někdo, kdo se věnuje pouze správě reklamy na Facebooku. Příkladem generalisty v marketingu může být univerzální marketér, který se klientům stará o všechny oblasti marketingu. U řemeslníka může být specialista zámečník, zedník, instalatér... Generalistou pak bude hodinový manžel. Doporučujeme výborný návod od Tomáše Vachudy.

Rozhodnutí může mít vliv na potřebný čas, který bude potřeba pro neustálé vzdělávání v oboru. Je jednodušší sledovat jeden obor. Rizikem je zvolení nevhodného oboru, například opravář faxů a případné zhoršení podmínek. Příkladem může být označení aplikace TikTok za bezpečnostní riziko a případná hrozba zákazu používání v USA.

Oborový přesah

Znalost nebo praktická odbornost napříč obory může být výhoda. Například řemeslník může znát postupy pro elektrikáře, přestože sám nemůže elektřinu zapojovat.

Různé stupně odbornosti

V souvislosti s odborností se můžete setkat s označením:

  • junior - působí v oboru 1 - 3 roky.
  • medior - praxe 3 - 5 let.
  • senior - praxe nad 5 let.

Ve firmách je obvyklé, když práci nováčka pomáhá dozorovat zkušenější kolega. Případně se nováčkovi svěřuje činnost, která je pro specialistu nezajímavá. Zároveň by měly existovat mantinely, kdy upozorní zkušeného specialistu na nutnost jeho zásahu. Je také běžné, že jeden člověk může mít různé stupně znalostí třeba v rámci své profese: například specialista na správu reklamy na Facebooku může být seniorní, ale zároveň může být junior při správě reklam ve vyhledávači Seznam.cz.

Postupy pro zvyšování odbornosti

Vlastní odbornost můžete zvyšovat různým způsobem. Žijeme v informačním boomu, kde je k dispozici velké množství informací zadarmo, případně za výhodné ceny. Problémem tak bývá kvalita a přesnost předávaných informací. Je proto vhodné se naučit ověřovat zdroje a znát základy práce s daty.

  • Formální vzdělávání - možnost i dodatečně absolvovat vybranou školu může dát zájemci přehled. Některé školy také poskytují praxi ve firmách. Existují vybrané manažerské kurzy (CIMA pro marketing, MBA...).
  • Studium na zahraniční univerzitě - služba typu Coursera, eDx umožňují studovat zcela zdarma. Česká vysoká škola VŠEM nabízí placené online kurzy.
  • Vzdělávací platformy - zahraniční Udemy.com, české Seduo.cz, Khanova škola, MarketingProfs.com pro marketéry a řada dalších.
  • Firemní kurzy - firmy obvykle nabízejí vzdělání kolem svých produktů a služeb. Příkladem je třeba Digitální garáž Google nebo SkillShop.
  • Nástroje umělé inteligence - systematicky vzdělávat vás může také umělá inteligence, například Chat GPT a další AI chaty. Stačí zadat téma a nechat se vést. Pozor jen na ověřování informací.
  • Speciální vzdělávací běhy a setkávání - příkladem z marketingu je populární Digisemestr. Existují i různé letní školy a pravidelná setkání. V minulosti pořádali známí investoři a podnikatelé speciální studium iCollege, které vychovávalo budoucí podnikatele.
  • Články v masových médiích - hlavní nevýhoda bývá v určité povrchnosti. Inspirativní však mohou být konkrétní příběhy firem.
  • Články v odborných médiích - existují také média, která vydávají profesní sdružení.
  • Odborné články firem a osobností - české a zahraniční blogy. Doporučujeme sledovat i zahraniční autory, protože do ČR se občas různá témata a postupy dostávají se zpožděním.
  • Knihy, audioknihy - dávejte si pozor na autory, kteří nabízejí snadná a rychlá řešení. Za prodejem eknihy o zbohatnutí může být snaha autora vám později prodat svůj online kurz. Vždy prověřujte, zdali má autor prokazatelné zkušenosti ve své oblasti. Příkladem je třeba Robert Kiosaki: neúspěšně podnikal a uspěl teprve s firmou Rich Dad Company, Inc., nabízející  vzdělávací produkty a knihy na téma „jak zbohatnout“. Existuje databáze hodnocení knih, také v angličtině.
  • Podcasty, rozhovory - zde nezapomínejte, že zkušenosti jiných podnikatelů nemusí fungovat stejně ve vašem podnikání.
  • Vzdělávací semináře a online kurzy - vždy si prověřujte pořadatele vzdělávacích seminářů. Někteří autoři totiž nemají dostatečné zkušenosti, ani odborné znalosti. Hrozí vám tak nebezpečí, že vás bude vzdělávat někdo s malými znalostmi. Někteří autoři těchto kurzů přitom ovládají různé manipulační techniky.
  • Konference - u konferencí někomu může vadit určitá povrchnost témat. Přednášející mají obvykle 15 - 30 minut na jednu přednášku.
  • Workshopy - tematická školení.
  • Mastermind skupina - moderované setkání, kde jednotliví účastníci přinášejí různá témata a ostatní se k nim vyjadřují. Může být složena z odborově i profesně podobných členů, ale také zde mohou být i lidé z různých oborů. To pak přináší pestrost do poskytované zpětné vazby.
  • Facebookové skupiny / LinkedIn a sociální sítě -
  • Koučování - koučování nastává ve chvíli, kdy vás kouč systematicky směřuje k řešení vašich témat. Obor koučinku není nijak omezen, proto se za kouče může prohlásit každý. U koučování byste si měli najít odpovědi sami, na základě vedení od vybraného profesionála. Vybraní koučové mají mezinárodní certifikaci ICF.
  • Mentoring - u mentoringu vám zkušenější mentor předává své zkušenosti a radí postupy. Vybírejte si vždy takového mentora, který má prokazatelné zkušenosti. Existuje řada "mentorů" bez potřebných zkušeností.
  • Učení zážitkem - možnost zažít "aha" momenty formou prožitku.
  • Stínování - výuková metoda, kdy následujete postup zkušenějšího kolegy.
  • B2B setkávání - není nad osobní výměnu zkušeností.
  • Cowork - společná práce a komunitní akce dávají vybraným profesím možnost sdílet zkušenosti.

Odbornost následně můžete ve vybraných oborech testovat a poté se pochlubit výsledky třeba na svém firemním webu.



9. 7. 2024